Jak jsem vinobral...
Moji milí přátelé dvounožci i čtyřnožci! J
Co se týká kamaráda Merlina – paničky dodržely slovo a opravdu jsme vyrazili. Úterní odpoledne jsme společně strávili na přehradě a bylo to moc prima – běhali jsme po poli, koupali se a hráli si. Jen jsme se jaksi v tom shonu zapomněli oba s Merlinem vyvenčit – což jsme doháněli na poslední chvíli cestou domů na asfaltu a téměř současně….. Naštěstí to paničky vzaly s humorem a jen nás slovně upozornily, že příště nemáme zapomínat, protože venčení je na prvním místě :-)
Týden ale utekl, a protože svítilo sluníčko, bylo jasné, že se blíží vinobraní. Já jsem co se týče hroznů naprostý amatér a začátečník. Jediné, co zvládám, je jejich konzumace J Ani to ale nemělo odkladný účinek a v sobotu jsem byl povolán na pomoc. A tak jsem využil své jediné znalosti a odborně při sbírání asistoval - kontroloval jsem množství hroznů natrhané v kyblících, vytahoval si je a ochutnával. Barva modrá, cukernatost dobrá. Ale protože jsem asi něco dělal špatně, asistence u kyblíků byla zamítnuta a byl mi přidělen mnohem zodpovědnější úkol. Panička říkala, že ani kulička nesmí dojít nazmar a já že jsem prý dokonalý vysavač. A tak jsem vysával, vyčmuchával a znovu vysával, až pod řádkem nebyla jediná spadená kulička J