Jak jsem byl poprvé na výstavě...
Teda - abych to uvedl na pravou míru - byl jsem sice na výstavě, ale nebyl jsem tu za výstavní kus - spíš jenom za tichého pozorovatele. Panička mě totiž vzala na klubovou výstavu německých dog. Tolik psů jsem pohromadě ještě neviděl!
Ale protože a poněvač už mám mezi dogama z dřívějška nějaké kamarády, nezastrašila mě ani jejich velikost a jak jsem brzo zjistil, tak ani jejich počet. Naopak musím říct, že vybírat si někoho na hraní z tolika zvířat je docela príma :-)
Nejprve jsem se začal seznamovat se stejně starými odrostlými miminy, pak jsem přešel k mlaďochům a nakonec jsem si nechal dospělce.
Dokonce jsme potkali i skvrňáče Žeryka, a tak jsem s ním taky prohodil pár slov :-)
A když jsem se neustálým hraním a seznamováním unavil, pozoroval jsem dění v kruhu. Panička říkala, že se mám pořádně dívat, jak se to dělá, že mě to prý taky brzo čeká. Na svou první výstavu půjdu už za měsíc - v Brně na Panské líše se totiž bude 29. září konat klubovka retrieverů.
Tak jsem se pozorně díval - nejdřív z dálky, jak ukazují zuby a jak běhají.
Ale protože bylo velké horko, tak jsme se přesunuli ke stolečku rozhodčího a zapisovatelů, a ze zákrytu ve stínu jsem sledoval samotné předvádění.
Ti nejkrásnější nakonec dostali krásné poháry a spoustu dalších cen - jako nejpraktičtější se mi zdál asi obrovský pytel granulí - a tak jen doufám, že se třeba budu panu rozhodčímu taky líbit (tedy jako jsem se líbil tady - panička totiž říkala, že na téhle výstavě jsem byl rozhodně nejkrásnější labíček ..... protože jsem tady byl jedinej.....) , a že mi z toho na té naší výstavě třeba taky kápne "nejakej ten žvanec" ;-)))
Co myslíte, už mi to vystavování jde?